Historická kovárna

Kovárna i s chalupou mistra kováře

Nejstarší písemná zmínka dokládající existenci kovárny jako jednoho z obecních objektů pochází z roku 1713.  Mapa stabilního katastru se záznamem stavu z roku 1827 zachycuje oba objekty - jižnější chalupa kováře je značena červeně a byla tedy zděná, zatímco samotná kovárna je kratší a vybarvená žlutě, takže byla tou dobou ještě dřevěná. Ze severní strany ke kovárně přiléhala malá obdélníková zahrádka. V průběhu 19.století byla provedena přestavba korekcí půdorysu a byla prodloužena směrem dozadu.

V roce 1841 pak na místě dřívější dřevěné kovárny vznikla nová zděná stavba, jak dokládá letopočet ve štukování objektu. Nad tímto letopočtem jsou ve štuku znázorněny ještě nářaďové atributy kovářského řemesla - kladivo, kleště a kovadlina.

Vnitřní uspořádání kovárny zřejmě odpovídalo typickému řešení jihočeských kováren z druhé poloviny 19.století. Za čelním obloukovým vchodem byla malá klenutá podsíň a za ní vlastní kovárna s výhní a případně oddělenou komorou na železo a palivo. Vnitřek objektu byl vybourán při nepříliš citlivé přestavbě na hasičskou zbrojnici kolem roku 1790. Byly zlikvidovány vnitřní stěny a klenby byly nahrazeny železobetonovým zastropením s ocelovými průvlaky. Poslední přestavba byla dokončena v roce 2018 a kovárně vrátila její původní vzhled a účel. Slavnostně byla otevřena v rámci oslav dvacetiletého výročí od zapsání na Seznam UNESCO. Rekonstrukce byla částečně financována z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Sousední chalupa kováře byla přestavěna podle projektu z roku 1885, který zahrnoval výstavbu přední obytné části. Nevyhovující do té doby byl zejména tradiční vytápěcí systém s černou kuchyní. V navrženém uspořádání je již tahový komín a nové univerzální těleso pro vaření i vytápění - sporák, umístěný ve světnici. Budova má trojúhelníkový štít s charakteristickou štukovou výzdobou - obloučkovým lemem, ozdobnými páskovými lemy u oken, mezi dvojicí oken byl proveden záznam letopočtu a iniciály WP v obvyklém motivu vavřínového věnce.

Tento objekt byl poznamenán výraznou novodobou přestavbou pro funkci prodejny a  jejího zázemí a došlo k odstranění vnitřního členění mladší přední části budovy. Ještě výrazněji se změnila starší užší část, která má dnes stejnou šířku a plynule navazující střechu. Zároveň byla zjednodušena a sjednocena do nejjednoduššího tvaru i římsa, která do té doby měla vpředu stupňovitý tvar, tvořený předstupujícími vrstvami cihel.