Navigace
Obsah
Za selským barokem
Dobčice, Záboří, Malé Chrášťany, Plástovice
Selské baroko je typické pro řadu jihočeských vesnic. Některé prvky statků byly shodné, v něčem se, v závislosti na např. bohatství obyvatel a přírodních podmínkách, značně lišily. Holašovice jsou unikátní tím, že na návsi není jiná zástravba než památkově chráněné statky, je kompaktní a ucelená.
Vesnická památková rezervace Dobčice se nacházejí cca 5 km severně-západně od Holašovic. První písemná zmínka o této středověké vesnici pochází z roku 1292. Kolem rozlehlé obdélníkové návsi s rybníčkem, která se svažuje k východu, stojí statky ve stylu selského baroka, zdobené podobnými motivy jako statky v Holašovicích a to ze všech stran. Téměř všechny domy jsou zde hodnotné a zachovalé. Památkově chráněné jsou statky č. p. 3, 4 a 28, 5, 10, 19 a výklenková návesní kaple. Statek č. p. 4 a 28 je typickým statkem pro zástavbu s vlivem blastké architektury s typickým zdobeným křídlovým štítem obytného stavení, nástavcem nad klenutou brankou a méně zdobeným štítm výměnku. Je zde ale patrný i architektury českokrumlovský vierkantů - patrová podélně orientovaná stavba na severní straně návsi č. p. 14, která vznikla přestropením vjezdové brány a nástavbou patra, podle štukové výzdoby, z roku 1863.
Ve statku č. 10 je možné navštívit Muzeum Dobčická tvrz 1945, které představuje vybavení americké armády z doby osvobozování Jihozápadních Čech v roce 1945. V soukromé sbírce naleznete vojenská válečná vozidla, vybavení štábu, stanici první pomoci nebo třeba sbírku uniforem.
Otevřeno je od května do října denně, prohlídky je ale nutné domluvit předem. Více na webových stránkách muzea.
Dobčice jsou součástí sousední obce Záboří, která je také vesnickou památkovou rezervací. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1263, kdy je rytíř Budivoj Čéč ze Železnice prodal vyšebrodskému klášteru. V 16. století potkal Záboří stejný osud jako Holašovice - v letech 1520 až 1521 ji zasáhla morová epidemie a musela být proto dosídlena, hlavně německy mluvícími obyvateli. Do konce druhé světové války pak Záboří s několika dalšími vesnicemi tvořilo německý jazykový ostrov.
Samostatnou obcí je od roku 1850. Zprvu k ní patřily i Holašovice a Strýčice, později Lipanovice a Dobčice. Od roku 1950 jsou Strýčice součástí Radošovic a Holašovce od roku 1964 součástí Jankova.
Rozlehlá obdélníková náves leží v rovině a je obestavěna ze tří stran, přičemž severní tvoří dlouhou kompaktní frontu. Uvnitř návsi je drobná kovárna, kaple a vodní nádrž. Obzvlášť malebná je kaple sv. Jana Nepomuckého, která stojí nad potůčkem mezi statky č. p. 15 a 16. je zdobena hrantými volutami, motivem paprsků a drobné krajky.
Malé Chrášťany se nacházejí asi 3,5 km do obce Sedlec, pod kterou spdají, a necelých 15 km od Holašovic. Je zde dochovaný unikátní soubor staveb ve stylu selkého baroka bez novodobých zásahů.Vesnickou památkovou rezervací jsou od roku 1995.
Malá vesnička je tvořena v podstatě jen nepravidelnou obdélníkovou návsí, západní frontu návsi lemují velké statky s tradičním dvoukřídlovým průčelím, východní stranu pak menší chalupnické usedlosti, které ale výzdobou nezaostavájí za velkými statky. Samozřejmě nechybí kovárna a jednoduchá návesní kaple.
K přestavbě statků zde došlo během krátkého časového období v 5. letech 19. století a je dílem zednického mistra Šebestiána Brenera. Nejhodnotnějším statkem je č. p. 3 z roku 1857 a č. p. 5 z rokou 1862. Nejstarším objektem je již výše zmíněná roubenka v kožichu, tj. roubenka, která je omítnutá, č. p. 11., která reprezentuje jeden z posledních příkladů roubené usedlosti na Blatech.
Plástovice jsou součástí obce Sedlec a od Holašovic leží necelých 20 km, v oblasti tzv. Zbudovsko - Hlubockých Blat. Šlo o nehostinný kraj plný močálů, proto byla většina síde v této oblasti založena až později, v průběhu 14. století, jako kolonizační vsi s pravidelným uspořádáním návsi. Přestavby v této oblasti probíhaly ve čtyřítách až šedesátých letech 19. století. Postupně se vytvořila ustálená forma typická pro tuto oblast. Křídlové štíty jsou zdobeny zmenšenými plastickými volutami, vlisy slepých balustrád a štuky s religiózními motivy - s malbami světců, rovnostranných křížů v kruhu, větracími otvory ve tvaru monstrancí, různě stylizovaný motiv boží oka ve vrcholu štítů nebo rámečků s obrazy světců v plasticky členěných štítech.
Za kulturní památku byla prohlášena návesní kaple, kovárna, usedlosti č. p. 1, 14, 15, 17, 18 a 24, obytná budova č. p. 20 a sýpky domů č. p. 3, 7 a 21. Zcela atypické a netradiční je půdorysné uspořádání vsi do podoby písmene ,,T". Na usedlosti na severní straně návsi navazovaly pásy plužin, oddělené od zadní fronty statků záhumení cestou. V druhé polovině 18. století byla severní linie záhumenní cesty zatavěna menšími usedlostmi a proměněna v tzv. chalupnickou uličku.
Kam ještě se můžete vypravit za selským barokem?
Oblast Podhůří Blanského lesa:
- Lipanovice - č. p. 5, 8, 30, 31 a 38
- Radošovice - č. p. 14 a 15; sýpka č. p. 1 a 37
- Vodice - 1, 2, 3, 4, 6 a 19
- Třešńový Újezdec - č. p. 18, 19, 20 a 22
- Rojšín - č. p. 4, 6 a 21
Oblast Zbudovsko-hlubockých Blat
- Zbujdov - č. p. 1, 3, 23 a 27
- Vlhavy - č. p. 5, 8
- Nákří, Pašice, Sedlec
- Olešník, Pištín
Zdroje:
DROZDA, Jakub, Marek EHRLICH, Pavel HÁJEK, et al. Holašovice v kontextu jihočeské venkovské architektury. České Budějovice: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích, 2017. ISBN 978-80-85033-76-2.
Webové stránky:
Tištěné propagační materiály:
Linecká stezka: cestovní bedekr : úsek Netolice - státní hranice = Der Linzer Steig : Reiseführer : Abschnitt Netolice - Staatsgrenze. Lhenice: Občanské sdružení "Rozkvět zahrady jižních Čech" - místní akční skupina, 2014. ISBN 978-80-905980-1-0.
Na kole krajinou jihočeského baroka: Na kole zbudovskými Blaty, vydala Jihočeká centrála cestovního ruchu a Nadace jihočeské cyklostezky, 1. vydání
