Oficiální stránky Obce Holašovice - Na zříceninu hradu Dívčí Kámen

Navigace

Home
TIPY NA VÝLETY
Na zříceninu hradu Dívčí Kámen

Obsah

Zřícenina Dívčí Kámen

Hrad Dívčí Kámen se nachází na skalním výběžku v nadmořské výšce 470 m nad mořem nad soutokem Křemežského potoka a řeky Vltavy mezi Českými Budějovicemi a Českým Krumlovem. Hrad je jednou z nejrozsáhlejších a nejlépe udržovaných středověkých památek v České republice.

Dívčí Kámen

Díky své rozmanitosti bylo okolí hradu vyhlášeno jako přírodní rezervace, která je navíc součástí CHKO Blanský les.

Hrad byl založen roku 1349 rodem Rožmberků, který ho pak v roce 1506 opustil a po dalších 500 letech přešel do majetku obce Křemže. Hrad byl správním střediskem panství Majdštejn, což je název vzniklý určitým zkomolením německého názvu Dívčí Kámen. Hrad nikdy nebyl trvalým sídlem vrchnosti, obyvateli byli jen úředníci panství a hradní posádka. Běžně bývala na hrdě posádka, které velel purkrabí, která společně s ním čítala 10 mužů. Okolo roku 1470, v době válek, byl počet členů hradní posádky zvýšen až na 24. V době třicetileté války byl hrad již zcela prázdný.

Veřejnost se o zříceninu hradu začala zajímat znovu až ve 20. století. První podnět, aby byla zřícenina opravena a zachráněna vzešel v roce 1934 od Klubu českých turistů, který hrad nakonec dostal roku 1936 od ústřední správy schwarzenberského majetku do správy. V roce 1948 byl rod Schwarzenbergů vyhoštěn a jejich majetek si přivlastnila Československá socialistická republika. Správu hradu převedla na Státní lesy a v roce 1951 zde byla vyhlášena Přírodní rezervace. V roce 2005 se nakonec po dvouletém úsilí podařilo hrad převést na obec Křemži.

Dívčí kámen

Dívčí Kámen patří k nejrozsáhlejším a nejvýznamnějším jihočeským hradním zříceninám. Délka hradu je 220 m a jeho šířka 45 m.

Komplex hradu tvořilo dvoupalácové obytné jádro (7), nádvoří (8), velká okrouhlá věž (6), hospodářské budovy (5), dělostřelecké bašty (9, 10, 11) a typický žamberský latrán (12), tedy podhradí, které představovalo nejbližší provozní zázemí hradu.

K hradu se přicházelo několika branami – první, věžovitá (1), se nedochovala. Od té pokračovala opevněná cesta přes druhou bránu (2) k bráně třetí (3) vedoucí do vlastního předhradí (4).

Za touto branou byly přistavěny různé hospodářské a provozní budovy (5) , které se táhly téměř až okrouhlé věži (6). Stavba vlastního hradu měla prestižní dvoupalácovou podobu. Oba paláce dosahovaly ve své zděné části výšky tří pater. Z obranných důvodů se až do druhého patra rozměrná okna, která osvětlovala trojici místností v každé úrovni, obracela pouze do vnitřního nádvoří. Jednotlivá patra byla spojena dřevěným schodištěm. Poněkud mladší třetí patro obsahovalo arkýřovou kapli (13).

Hrad je přístupný celoročně od svítání do soumraku. V prostorách hradu jsou pravidelně pořádány koncerty, divadelní vystoupení nebo výstavy. Aktuální přehled akcí a výši vstupného najdete na webových stránkách hradu www.divcikamen.cz

V těsné blízkosti hradu se nacházelo keltské oppidum, které je díky svému významu a velikosti evropským unikátem.

Doporučené výletní trasy

Z Holašovic se na Dívčí Kámen dostanete buď autem nebo na kole. Cesta je dlouhá do Holubova 12,5 km, do Třísova pak 13,5 km. Z Českých Budějovic a z Českého Krumlova jsou navíc obě výchozí místa dostupná vlakem a autobusem (jízdní řády dostupné na www.idos.cz). Hrad je přístupný také po vodě, výchozím bodem je pak vodácký kemp Dívčí Kámen, odkud je t pěšky cca 400 m.

Na hrad Dívčí Kámen je možné se dostat ze dvou výchozích bodů – z Holubova (žlutá značená turistická trasa; parkoviště se nachází mezi domy u čističky, popř. je možné nechat auto u firmy GRAFOBAL), z Třísova (červená značená turistická trasa – pozor! Tato trasa není sjízdná pro cyklisty) nebo je možné projít Naučnou stezku Třísov – Dívčí Kámen – Holubov (na mapě značena oranžovou čerchovanou čarou).

Dívčí kámen

Nejkratší cesta k hradu vede z Třísova a je dlouhá cca 1,5 km. Výchozím bodem je Třísov, kde je jednak železniční zastávka nebo zde můžete zaparkovat auto. Možné je jít jak po červené turistické značce (cesta vede trvale lesem, terén je náročnější až v konečné části), tak po části NS (po zastavení č. 10). Po cestě je možné navíc vidět výše zmiňované keltském oppidum. Trasa, která kopíruje začátek NS je vhodná pro cyklisty a pro kočárky a je dlouhá cca 2 km. Vede po asfaltové stezce. Zpátky do Třísova mohou pěší využít i stezku, která vede od restaurace Hamr – Dívčí Kámen ostře doleva.

Cesta z Holubova je o trošku delší, měří cca 2,5 km a vede nenáročným terénem podél břehu křemežského potoka.

Dívčí kámen

Křemežský potok pramení na severozápadních svazích Chlumu a u osady Dobročkov vtéká do CHKO Blanský les, kde se pak vlévá do Vltavy. Délka jeho toku je necelých 30 km. V průběhu staletí na něm samotném a na jeho přítocích vzniklo celkem 20 vodních děl – mlýnů, hamrů a později také elektráren. Nejstarší ze staveb je Křemežský mlýn, který je v pramenech uváděn již v 15. století. Do počátku našeho století se zachovaly v provozu mlýny Vacovský a Čížkův v Křemži. Holubovský mlýn byl modernizovaný v roce 1929 a byl v provozu do roku 1955. Dodnes je v provozu 5 malých vodních elektráren. Hamry byly na Křemežském potoce původně dva, po vybudování Adolfovské železářské huti přibyly ještě dva další.