Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
27 28 29 30 31 1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 1

Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Holašovice byly zaspány na Seznam přírodního a kulturního dědictví  UNESCO pro své mimořádné architektonické a urbanistické hodnoty. Představují unikátní dochovaný soubor hospodářských usedlostí, které byly stavebně a výtvarně upraveny v průběhu 19. století do specifické podoby tzv. selského baroka, díky čemuž jsou dnes  tyto objekty předmětem památkové péče.

Unikátní je dosud neporušená forma půdorysného řešení, parcelace i struktura zástavby, která je příkladem vesnického urbanismu z období vrcholné fáze středověké kolonizace.

Holašovice

Do počátku 50. let 20. století byly statky využívány k individuálnímu hospodaření - nejprve německých starousedlíků, pak, po odsunu v roce 1946, nakrátko i nových českých obyvatel. Zlom v celé zemi nasta po roce 1948 s nástupem komunistického režimu. Na venkově je vrstva soukromě hospodařících zemědělců postupně likvidována a došlo ke združstevňování a kolektivizaci.

Vzhled většiny vesnických sídel byl negativně proměněn, Holašovice ale zůstaly naštěstí těmto změnám téměř ušetřeny. Ne zcela, ale zásah do stavebního fondu nebyl tak výrazný. Zemědělské družstvo sice využívalo vybrané stodoly a chlévy, nebylo je však nutné poté bourat. Ojediněle byly zdemolovány některé drobné hospodářské stavby. Nově vzniklý družstevní zemědělský areál i nová zástavba byly situovány mimo hranici historického jádra vesnice. Nepříznivá pro architektonický vzhled vesnice byla také individuální výstavba a rozšiřování obytných prostor během 70. a 80. let a na poč. 20. století, některé škody se ale daří v současnosti napravovat. Holašovice

Snaha o plošnou památkovou ochranu zde probíhá zhruba od roku 1958, kdy vstoupil v platnost Zákon o kulturních památkách a Holašovic byly zapsány d o Ústředního seznamu kulturních památek. Od té doby také probíhá postupné obnovování památky.

Dále ale snahy o plošnou památkovou péči nebyly příliš úspěšné. Teprve politická, společenská a ekonomická transformace po roce 1989 přinesla změny i do této oblasti. V roce 1995 vzniklo na základě Nařízení vlády České republiky na našem území 60 sídelních celků s památkovou ochranou, mezi nimiž byla také Vesnická památková rezervace Holašovice.

V této době také započaly přípravné akce směřující k zapsání na Seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. To se úspěšně podařilo 5. prosince 1998 v japonském Kjótu.

Holašovice

Tento zápis byl významným mezníkem v historii obce a přinesl mnohé změny do života obyvatel vesnice. Kromě důslednější památkové ochrany, došlo také ke zvýšení hrdosti místních obyvatel. Do té doby byl cestovní ruch téměř neexistujícím odvětvím, zatímco dnes přivádí do Holašovic více než 90. tisíc návštěvníků ročně.
 
Také byla od té doby realizovaná celá řada stavebních rekonstrukcí, které se pozitivně odrazily na současném vzhledu obce. Mnoha památkám byla navrácena jejich historická podoba, některé byly zachráněny před zánikem. Po roce 1998 tedy došlo k postupnému obnovování historické zástavby - šlo v první řadě o opravy střech, na ty navázala postupná rehabilitace návesních průčelí, která spočívala v opravě poškozených omítek a v nanesení nových povrchových vápenných nátěrů všech usedlostí na základě odborně provedeného průzkumu jejich barevnosti Národním památkovým úsatvem v Českých Budějovicích.  Proměnou prošla náves – tato rozsáhlá plocha byla kultivována, byly revitalizovány dřeviny, transformací prošla požární nádrž, která se proměnila v návesní rybníček. Více pozornosti je věnováno údržbě veřejného prostranství a zeleni. Kromě rybníčku na návsi byl obnoven také nedaleký rybník Nekysel na jihozápadním okraji obce.
 
Celkovou obnovou prošla také návesní kaple sv. Jana Nepomuckého, i dvě malé výklenkové kapličky. Za příklad zdařilé rekonstrukce lze považovat obnovu čeledníku ve dvoře usedlosti čp. 19 do původní podoby podle dochované historické dokumentace a komplexní oprava prasečího chlívku s kurníkem před usedlostí čp. 11, který je svým provedením pozoruhodný.
Ojedinělá je také obnova 8 pístových vahadlových vodních pump na jejich původní místa v prostoru návsi.
 
S rozvojem cestovního ruchu také souvisí rozšiřování nabídky v oblasti služeb. Došlo např. k celkové opravě hostince čp. 18 a vzniku další sezónní stylové hospody v sýpce čp. 3, bylo zřízeno turistické informační centrum s odstavným parkovištěm a   soukromé zemědělské muzeum Selský dvůr v čp. 6, keramická dílna v čp. 26. Také došlo k rozšíření nabídky ubytování v soukromí.
 
V současnosti je chráněno 23 usedlostí, které dohromady čítají více než 120 budov. Převážná většina usedlostí je trvale a celoročně obydlena, jen dvě jsou využívány jinak. Hlavní cílem památkové píče zde není vytvořit a konzervovat muzejní areál, ale zachování Holašovic jako normální živé vesnice s převahou trvale obydlených usedlostí. I proto byly stranou do historického jádra vybrány pozemky pro novou výstavbu, aby mohlal být zachována kontinuita osídlení, kdy proporce i celkové ztvárnění novostaveb by mělo vycházet z místních stavebních tradic.
Hranice památkové péče
Téměř 90 % objektů v obydlené části obce má historickou památkovou hodnotu. Nejstaršími dochovanými objekty jsou dva pozdně středověké špýchary – při opravě fasády špýcharu statku čp. 15 byla odkryta původní sgrafita, datovaná do konce 16. století. Zhruba 40 % zástavby je datováno před rok 1827, dalších 40 % je datováno mezi roky 1828 až 1871, dalších 15 % budov vzniklo v letech 1871 až 1820. Zbylých 5 % zástavby je novodobého původu.
 
Veškeré opravy jak exteriérů  tak interiérů jsou prováděny ve shodě s požadavky památkářů zárověň ale tak, aby odpovídaly představám o moderním bydlení. Nezbytným předpokladem preventivní péče je provádění kontrol, ale v první řadě hlavně poskytování průběžné bezplatné odborné pomoci,  pomoci s prováděním administrativních úkonů, poradenská činnost a konzultace a poskytování záladních informacích o právech a povinnostech vyplývajících z památkové legislativy, o možnostech získání státní dotace na údžbu a obnovu památek a o kulturní a stavbeně historické hodnotě obce i jednotlivých usedlostí. Základním podkladovým materiálem pro další rozvoj obce je Management  Plan památky UNESCO z let 2008 až 2009.
 
Dotační finanční prostředky jsou nejčastěji poskytovány z programových zdrojů Ministerstva kultury ČR a z dotačních titulů Jihočeského kraje.

 

Další informace a zajímavosti o lidové architektuře naleznete např. na webových stránkách Lidové stavby.