Selský dvůr

Když rodové tradice ožívají.

Historie Selského dvora

Existence statku je prvně doložena vyšebrodským urbářem z roku 1524, který na holašovické návsi uvádí již 17 usedlostí. Život a práce našich rodinných předků probíhaly více než 250 let v poddanství a robotě pro vyšebrodský klášter, v jehož majetku byl statek veden. Teprve po zrušení nevolnictví se této zátěže zbavili a mohli tak využít své práce jen pro sebe. To jim během dvou generací umožnilo hospodářství rozšířit a zvelebit.

Stejně na tom byli i sousedé, a tak se v průběhu let 1730 až 1870 v celé vesnici přestavěly a zvětšily hospodářské a obytné budovy ve stylu Selského baroka.

První předek, jehož jméno bylo písemně zaevidováno v gruntovní knize v roce 1638, se jmenoval Georg Strasendorf. V letech 1653 - 1713 na statku hospodařila rodina Buschlova, do které se přiženil Jan Stropek. Toto jméno zde bylo neseno několik generací až do roku 1886. Posledním byl Vojtěch Stropek, otec naší prababičky Kateřiny provdané do sousedního Jankova. Jeho druhá dcera Anežka se provdala za Johana Seemanna, který byl německé národnosti a za své postoje v průběhu 2. světové války byl roku 1946 odsunut. Statek byl konfiskován a přidělen novému majiteli. Ten, snad z důvodu, že k němu neměl žádné citové vazby, omezil investice do jeho oprav a údržby a statek hodně zchátral.

Proto jsme se v roce 2003 rozhodli ho vykoupit a opravit nejen stavby, ale obnovit i rodové tradice. Po víceletém pracovním úsilí a nemalých finančních nákladech jsme tak splatili dluh předkům a dvůr oživili.

Současnost

Vzhledem k tomu, že ke statku náleží na dnešní poměry malá výměra zemědělské půdy, nemůže již plně sloužit původnímu zemědělskému účelu. Rozhodli jsme se tedy provést rekonstrukci tak, abychom ho nově využili, ale přitom zachovali všechny původní stavební prvky.

Obytná část byla přizpůsobena požadavkům na současné bydlení. V sednici jsme obnovili dřevěné stropy a podlahy. Znovu byla vyzděna kamna s částí pece. Ve „vejstupku“, který sloužil jako komora a byla v něm pec na chleba, je kuchyň. V dřívější "černé kuchyni" (kde se vařilo na otevřeném ohni a kouř jí dal toto jméno) vznikla koupelna, bez které si dnešní život snad ani nejde představit. Opravdovou raritou domu je malý krb, který důmyslnými průduchy může osvětlovat všechny 3 místnosti (sednici s vejstupkem, černou kuchyň a chodbu). Podobné zařízení je možno vidět například i na zámečku Kratochvíle.

Bývalá stáj skotu slouží pro Muzeum jihočeské vesnice. Větší předměty muzea, jako jsou například zemědělské stroje, jsme vystavili na dvoře.

Další část hospodářské budovy, zelnice a čeledník, je po přestavbě interiéru s využitím původních trámových nosných konstrukcí, instalaci rozvodů vody a odpadů, výstavbě krbů a montáži elektrického topení, určena k ubytování turistů.

Stodola byla v přízemní části upravena pro ustájení koní, dílnu a garáž. Nadzemní podlaží zvané vodr je využito pro skladování balíků sena a slámy, které tam dopravuje klecový výtah domácí výroby. Její střechu čeká ještě rekonstrukce.

Se statkem jsou samozřejmě spojeny nejen zemědělské pozemky. Sad a přilehlé louky slouží pro výběhy koním. Zalesněné plochy se udržují a postupně vyklízejí od popadaného dřeva.

Celkovou obnovu dosud čeká také rybníček, který bude možná v budoucnosti sloužit turistům - rybářům.

Stavby

Usedlost nyní tvoří 8 staveb, které jsou uspořádané v tradičním stylu formovaném staletými zkušenostmi. Starší stavby jsou postaveny z kamene spojeného hlínou, novější a některé dostavby (například patro nad stájí skotu) jsou již z cihel.

Západní část, orientovanou směrem do návsi, tvoří brána s brankou.

Vedle ní je v severní části obytný dům hospodáře skládající se ze sednice, kde žila pohromadě celá rodina. Vejstupek sloužil jako komora a byla v něm pec na chleba. Pokud se vařilo ještě na ohni, byla černá kuchyně proti vchodu do domu. Zvenčí se vstoupilo do chodby zvané domeček. Z domečku se vcházelo nejen do obytné části, ale vedly odtud také dveře přímo do stáje skotu. Za stájí dále budova pokračovala zelnicí s 5 káděmi na kyselé zelí pro vlastní potřebu i na prodej. Následoval čeledník s malou dílničkou na drobné opravy. Celé toto severní křídlo v této sestavě postavil v roce 1861 Josef Stropek.

Ten také postavil v roce 1873 stodolu, která uzavírala statek z východní strany. Finančně mu k tomu přispělo bohaté věno, které získal sňatkem.

Jižní křídlo směrem od stodoly k bráně začíná dřevníkem, pokračuje stájí pro ovce a prasata z roku 1905 a na ní navazují menší středověké stáje pro drůbež a koně. Tuto řadu staveb u brány uzavírá původní obytné stavení, které naposled sloužilo jako výměnek. Všechny budovy jsou kamenné, původně kryté doškovými střechami. Nová stáj z roku 1905 je cihlová.

Za stodolou je rozsáhlý ovocný sad ukončený kamennou zídkou. Za ní pak pokračovaly pole a louky.

Koně

Chloubou každého sedláka byli koně. Proto jsme zůstali věrni této tradici a chováme je pro potěchu svou i našich návštěvníků. Koně plemene Hafling jsme zvolili pro jejich menší vzrůst, klidnou povahu, možnost všestranného využití a vstřícnost k člověku. V současné době naše stádečko tvoří kobylky Sylva, Bezinka, Besy, její roční dcera Lipka a hřebec Jasan. V posledních letech se nám dařilo odchovat ročně 2 až 3 hříbata.

Zájemcům poskytujeme

svezení v sedle s vedením koně (vhodné hlavně pro děti)
samostatnou jízdu na koních na našem pozemku
vyjížďky na delší vzdálenosti s doprovodem (po předchozí domluvě)
rehabilitační projížďky
výletní projížďky v kočáře
odvoz svateb a jiných podobných akcí v kočárech (podle objednání i mimo obec)
ustájení koní a ubytování jezdců-turistů na hipostezce, která prochází naší vesnicí

Toto vše je možné kombinovat například s návštěvou našeho muzea, nebo ubytováním.