Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
29 30 1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31 1 2

  TIC

Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Holašovice byly zapsány na seznam světového dědictví UNESCO 5. prosince 1998. Představují typickou jihočeskou vesnickou architekturu, která se nazývá selské nebo také jihočeské baroko. Předmětem památkové péče je 23 statků, složených z více než 120 samostatných objektů. Ty jsou rozmístěny okolo rozsáhlé obdélníkové návsi, na kterou ústí svými zdobenými štíty, vjezdovými vraty a vstupními brankami.

Všechny tyto statky jsou trvale a celoročně obydlené a interiéry bohužel přístupné nejsou. Děkujeme, že respektuje soukromí místních obyvatel.

 

Základní doporučená prohlídková trasa není nijak komplikovaná a pokud si chcete prohlédnout všechny zdobené štíty památkově chráněných statků stačí Vám obejít náves (v mapce níže je vyznačen jako červený okruh uprostřed). Prohlídku začněte na parkovišti, které se nachází podél Turistického informačního centra a je pro osobní automobily i pro autobusy zdarma. Jsou Vám zde k dispozici informační letáky a upomínkové předměty. O expozicích si přečtěte více na stránce infocentra.

Přímo naproti parkovišti nepřehlédněte Keramickou dílnu, odkud si na památku můžete odnést krásný suvenýr. Od turistického inforamčního centra a keramické dílny vyrazíme na náves.

Odbočíme vlevo a začneme prohlídku návsi na její východní straně. Jednotlivé statky byly samostatně fungující hospodářství a neměly žádné specifické funkce. Přesto mají ale některé statky svoje specifika.

Například statek s popisným číslem 1 a 2 má jako jediný trojdílné členění štítu - jde o dům a hospodářskou budovu a výměnek, mezi kterými je brána a vstupní branka. Štít domu je členěn štukovou výzdobou, orámováním oken a dvěma štukovými věnci s iniciály. Štít hospodářské budovy je jednodušší a mladší a je ozdoben třemi iluzivními okny. Křídlo je dnes po přestavbě z 20. století patrové s přesahující střechou a omítnutým zápražím.

statek čp.1

Sousední statek, čp. 3, je nyní po rekonstrukci a je využíván jako penzion a restaurace Špejchar u Vojty. Štít sýpky i domu mají zvonový tvar, který odkazuje na vrcholné období přestaveb kolem poloviny 19. století. Na dvoře nad vchodem do zázemí restaurace stojí pak za povšimnutí pod širokou fabionovou římsou sluneční hodiny.

Mineme bohatě dekorované statky s čp. 4 a 5 a dojdeme ke statku čp. 6, který je jedním z hodnotnějších statků na holašovické  návsi a to hlavně díky tomu, že byl v polovině 20. století zcela opuštěn a byl tak zachráněn od přestaveb a úprav. Zachoval se tak velké části ve své původní podobě. Dnes je jako ostatní statky trvale obydlen, dále zde vznikly prostory pro ubytování turistů, je zastávkou hippostanice a v bývalé maštali je zde malé soukromé muzeum náčiní, které se používalo během každodenních činností - Selský dvůr.

Ve statku čp. 7 se v neporušených hospodářských budovách dochoval kompletní mlat obilí. V přední části usedlosti čp. 8  zřejmě existovaly dvě postupně se osamocující chalupy - jižnější dostala někdy na počátku 20. století popisné číslo 27 a byla oddělena s celým pozemkovým pruhem a  druhá, v jihozápadním koutu dvora, která dostal popisné číslo 32 (dříve výměnkářská chalupa přístupná ze dvora). Dům byl původně situován k návsi podélně, čelem se světnicí obráceným k severu do mezery s vjezdovou bránou. 

Malá usedlost čp. 9 byla dříve pouhou chalupou. Ojedinělé je zde provedení bočních volut, bohatá výzdoba horních oken a členění plochy vystupujícími pásy. Vedle sousedící statek čp. 10 je svým největším objektem, kterým byl obytný dům, atypicky k  návsi otočený podélně, z důvodu oslunění jižní vstupní strany obrácené do dvora. Tento statek prošel mnoha přestavbami. Jihozápadní kout návsi uzavírá statek čp. 11, dříve obecní domek, které tvoří tři poměrně  mladé hospodářské objekty. Za povšimnutí stojí hlavně holubínky pod přesahujícím okrajem sedlové střechy, samostatně stojící holubník a chlívek s asymetrickou střechou, která je použita z důvodů využívání protilehlých stran jako chlívku a kurníku. symboly - prase a kohout - jsou vyobrazeny ve štukové výzdobě.

Západní strana návsi začíná malou usedlostí čp. 13, která byla podstatně rozšířena až v polovině 19. století. Chalupa č. 14 byla dříve vyměnkářským domkem sousední usedlsoti čp. 15.  Nepravidelnost pravé části průčelí ukazuje na pozdější rozšíření dispozice o světničku v přední části  soutky směrem k sýpce statku čp. 15. Spojení mezi statky fungovalo až do nové doby v zadní části budovy. Patrová sýpka statku  čp. 15 je jedním z nejstarších objektů na návsi. Dokládá to odkrytá sgrafitová výzdoba odhalená během oprav v 90. letech 20. století a rozmístění a různorodost otvorů na dvorovém průčelí.

Dále na západní straně návsi následuje obytný dům a výměnek čp. 16. Dům tohoto statku má zajímavé čtyřdílné půdorysné řešení s obvyklým schématem vstupní (přední) a obytné (zadní) části. Za velkou čelní světnicí (dnes rozdělena) je vstupní síň, ze které se vstupuje do kuchyně. Z té je přístupná spížní komora přisvětlená oknem směrem do domu, do síně. Vzácným prvkem výbavy komory je mohutná vestavěná nádrž na vodu okrouhlého tvaru z tesané žuly. V usedlosti čp. 17 byla v letech 1925 až 1928 umístěna první česká škola v Holašovicích. Usedlost je obrácena průčelím na východ, tedy do návsi, a zápražím k jihu. Sousední dům čp. 37 s výrazným štítem zvonového tvaru je jednou z nejnáročnějších staveb.

Statek vedle hospody   s čp. 19 prošel významnou přestavbou ve 2. polovině 19.století. Průčelí dominuje levý objekt, bývalý výměnek, přestavěný do mohutného patrového bloku, zadní část objektu byla přestavěna v rove 1999. Na dvoře jsou i další historické objekty - otevřený přístřešek s pultovou střechou propojující zadní část domu se stodolou nebo patrový čeledník.

Někdejší výměnkářská chalupa čp. 20 bývala kdysi hospoda, čemuž odpovídalo funkční členění- větší levá část sloužila jako hospoda, v pravé byl byt majitelů. Dům prošel radikální obnovou, zmizelo autentické rámování oken obytné části a okna dostala nové lemy, v levé části byl změněn i rozvrh a počet oken (dnes jsou tu tři okna, místo původních třech oken a vstupu do sálu), na severní část bylo napojeno nové dvorové křídlo s podkrovím a trojicí vikýřů. Západní stranu návsi uzavírá statek čp. 21, bývalá drobná   chalupnická usedlost s jednou z nejmenších výměr pozemku v obci. Dispozice statku byla trochu odlišná, dům vpředu zaujímá celou šířku parcely, vzadu zhruba v linii stodoly stál velký objekt s hospodářskou funkcí.

Jedinou stavbou na severní straně návsi je usedlost čp. 22 s atypickým dispozičním řešením. Největším objektem je obytný dům s napojenými chlévy, které se na severním konci zalamoval do prostor stodoly. Na vjezd navazuje sýpka a druhé hospodářské křídlo. K východnímu průčelí sýpky je přisazena výměnkářská chalupa. Během posledních přestaveb bylo zbořeno kolmé křídlo, přestaveno křídlo východní a změněna poloha stodoly do kol,mého zalomení. Na fasádě jsou významné čtyři reliéfy znázorňující výjevy ze selského a vojenského života. Na průčelí navazuje oharadní zeď se vstupní brankou a půlkruhově vyklenutým vjezdem, pravděpodobně nejstarší takto provedená v obci. Stejně tak sýpka patří k jedněm z nejstarších objektů.

 

 

 

 

 

 

Pokud jste si již dostatečně prohlédli náves a zbývá Vám chvilka času, vydejte se na nenáročnou vycházku kolem vesnice a poznejte ji i z trochu netradičního úhlu (na mapce vyznačená jako venkovní červený okruh a níže zmiňované body čísly 1 až 6). V severozápadním koutě návsi odbočíme na obnovenou hráz rybníka Nekysel (1)  a dále za humna typických vesnických zemědělských usedlostí (2). Lesní cestou přijdeme až  na louku k morovému sloupu (3), který je připomínkou tragické morové epidemie z počátku 16. století. Po asfaltové cestě se vrátíte, obejdete budovu infocentra a dojdete na konec vesnice. Odbočíte doprava, projdete kolem výběhu daňků (4) a koní (5) a cesta Vás dovede k areálu Holašovického Stonehenge (6).  Přes náves se pak dostanete zpět k parkovišti u turistického informačního centra.