Historická kovárna

Historie, která u nás znovu ožívá.

Kovárna i s chalupou mistra kováře

Nejstarší písemná zmínka dokládající existenci kovárny jako jednoho z obecních objektů pochází z roku 1713.  Mapa stabilního katastru se záznamem stavu z roku 1827 zachycuje oba objekty - jižnější chalupa kováře je značena červeně a byla tedy zděná, zatímco samotná kovárna je kratší a vybarvená žlutě, takže byla tou dobou ještě dřevěná. Ze severní strany ke kovárně přiléhala malá obdélníková zahrádka. V průběhu 19.století byla provedena přestavba korekcí půdorysu a byla prodloužena směrem dozadu.

V roce 1841 pak na místě dřívější dřevěné kovárny vznikla nová zděná stavba, jak dokládá letopočet ve štukování objektu. Nad tímto letopočtem jsou ve štuku znázorněny ještě nářaďové atributy kovářského řemesla - kladivo, kleště a kovadlina.

Vnitřní uspořádání kovárny zřejmě odpovídalo typickému řešení jihočeských kováren z druhé poloviny 19.století. Za čelním obloukovým vchodem byla malá klenutá podsíň a za ní vlastní kovárna s výhní a případně oddělenou komorou na železo a palivo. Vnitřek objektu byl vybourán při nepříliš citlivé přestavbě na hasičskou zbrojnici kolem roku cca 1965. Byly zlikvidovány vnitřní stěny a klenby byly nahrazeny železobetonovým zastropením s ocelovými průvlaky. Poslední přestavba byla dokončena v roce 2018 a kovárně vrátila její původní vzhled a účel. Slavnostně byla otevřena v rámci oslav dvacetiletého výročí od zapsání na Seznam světového dědictví. Rekonstrukce byla částečně financována z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj.